Stefanos Tsitsipas, řecký tenisový hvězda, vyjádřil zásadní obavy ohledně turnajů ATP Masters 1000, které v současnosti trvají dva týdny. Tento model vytváří náročné prostředí pro profesionální hráče, což vede k výraznému poklesu kvality zápasů. Vzhledem k náročné povaze sportu mají hráči jen omezené možnosti adekvátně se zotavit mezi jednotlivými utkáními.
Kritika Tsitsipase odpovídá názorům mnoha sportovců, kteří argumentují, že rozhodnutí ATP prodloužit dobu trvání těchto turnajů ze sedmi na dvanáct dní účinné od roku 2025 by mohlo dále zhoršit problémy týkající se zdraví hráčů. Tsitsipas tyto dlouhé turnaje popsal jako „kotvu“, která táhne výkonnost hráčů dolů, a tvrdí, že hráči potřebují více času mimo kurt pro fyzickou i psychickou regeneraci.
Zhuštěný rozvrh dělá téměř nemožné pro sportovce zapojit se do nezbytných tréninkových režimů, což vede k neustálému kolotoči zápasů, který v konečném důsledku způsobuje únavu. Tento systém nejenže snižuje radost ze sportu, ale také zvyšuje riziko zranění. Zranění se stala opakujícím se tématem v diskusích o zdraví hráčů, což naznačuje, že revize rozvrhu turnajů je naléhavě potřebná.
Tsitsipas není ve svých postřezích osamocen. Mezi dalšími konkurenty, včetně čtyřnásobného vítěze Grand Slamu Carlosa Alcaraze, zazněly podobné obavy ohledně těsně naplněného tenisového kalendáře. Alcaraz přiznal duševní zátěž, která doprovází přetížený rozvrh, a poznamenal, že nekonečný spěch soutěžit může inhibovat motivaci. Tento pocit zdůrazňuje alarmující trend mezi sportovci: náročný kalendář ponechává málo prostoru pro regeneraci, což vede k vyhoření a poklesu výkonu.
Dále komentáře Alexandra Zvereva přidávají další dimenzi k diskusi o blahobytu hráčů. Upozornil na to, že zatímco někteří hráči mimo nejvyšší příčky benefitují z dvoutýdenního formátu, pro ty, kteří usilují o konzistentní výkony na vysoké úrovni, se stává dvousečným mečem. Zverev formuloval zásadní myšlenku: skutečný odpočinek spočívá v návratu domů, obklopen rodinou a osobními pohodlími, nikoli v pobytu v hotelovém pokoji v cizím městě s tlakem soutěže visícím nad hlavou. Tento kontrast mezi vnímaným odpočinkem a skutečným časem na zotavení může mít hluboké důsledky na mentální stav a celkové zdraví hráče.
Převládající postoj mezi profesionálními hráči směrem k současnému systému rozvrhu ATP naznačuje urgentní potřebu reformy. Rozšíření délky turnajů by mohlo dále zhoršit krizi zranění v tomto sportu, protože hráči čelí neúprosně se vlekoucímu rozvrhu zápasů, který upřednostňuje soutěžení před zotavením. Navíc se zdá, že toto posunutí vyhovuje jen několika vyvoleným v tenisové hierarchii, zatímco se ignoruje celkové zdraví tohoto sportu a jeho sportovců.
Je zásadní, aby ATP brala názory svých hráčů vážně. Strukturální redesign turnajových formátů, včetně návratu ke kratším akcím, by mohl nejen zvýšit kvalitu zápasů, ale také integritu celého sportu. Takové úpravy by podporovaly zdraví a dlouhověkost sportovců, umožňujícím jim podávat špičkové výkony při zachování jejich blahobytu. Rebalancování soutěžního kalendáře umožní hráčům udržet vysokou úroveň motivace, výkonnosti a potěšení ze sportu, který milují. Nakonec může promyšlený přístup k změnám rozvrhu otevřít cestu k éře zvýšené atletické výkonnosti a odolnosti v profesionálním tenisu.
Napsat komentář